Nesnášenlivost určitých potravin vzniká obvykle na neimunologickém podkladě a s klasickými alergiemi nemá tento typ přecitlivělosti vůbec nic společného. Nejznámější intolerancí je pravděpodobně nesnášenlivost laktózy (mléčného cukru), ačkoliv výčet potravin, které člověk nemusí tolerovat, je velmi rozsáhlý. Klinickému obrazu u potravinových intolerancí zpravidla dominují zažívací potíže, bolesti hlavy a potíže s tělesnou hmotností obvykle ve smyslu nadváhy nebo obezity s neschopností hmotnost klasickými postupy redukovat. Potravinová intolerance je podmíněna tvorbou specifických protilátek proti bílkovinám obsaženým v potravinách, ale oproti klasické alergii se v tomto případě jedná o neatopický pozdní typ reakce. Organismus pacienta s nesnášenlivostí určitých potravin má větší tendenci k zadržování vody a k tvorbě otoků zejména kolem očí, v oblasti rukou a kotníků a hlavně v břiše. Detekce potravinových intolerancí může proto vést u těžce zvladatelné nadváhy nebo obezity k odvodnění, redukci hmotnosti a zlepšení celkového zdravotního stavu. Zcela mylná je však domněnka, že každý člověk s nadváhou nebo obezitou trpí nebo může trpět nějakou potravinovou nesnášenlivostí, tato může být jen jednou z mnoha příčin, které se mohou na obezitě podílet. Potravinové intolerance mají úzký vztah k bolestem hlavy. Mnohým lidem s častými bolestmi hlavy bez zjevné příčiny se markantně uleví po vyřazení problematických potravin, které jsou zjistitelné z vyšetření zaměřeného na průkaz reakce proti rizikovým potravinám.
Výčet hlavních potravin, které mohou způsobovat intoleranci
pšenice, pšenice semolina, ječmen, pohanka, kukuřice, proso, oves, rýže, žito, mléko kravské, ovčí, kozí, vaječný bílek a žloutek, maso kuřecí, hovězí, jehněčí, krůtí, vepřové, srnčí, makrela, krevety, treska, krab, sleď, slávky, platýs, losos, pstruh, tuňák, brambory, paprika, sója, fazolky, slunečnicová semena, rajčata, lilek, avokádo, červená řepa, brokolice, zelí, mrkev, květák, čekanka, celer, okurky, fazole, čočka, hrášek, pórek, cibule, zelený salát, jablko, meruňka, banán, rybíz, hrozny, grapefruit, kiwi, citron, meloun, olivy, pomeranč, broskev, hruška, ananas, švestky, jahody, arašíd, stromové ořechy, kokos, mandle, chilli, česnek, zázvor, muškátový oříšek, máta, pepř, sezamové semínko, vanilka, karob, kakao, káva, čaj, houby, droždí (pekařské i pivovarnické) a mnoho dalších*.
*v současné době je možno detekovat přes 200 potravin, které mohou být intolerantní
Absolutně nejznámější a zřejmě i nejčastější potravinovou nesnášenlivostí je intolerance kravského mléka, která může mít dvě formy:
- Nesnášenlivost laktózy vlivem nedostatku střevního enzymu laktázy, který je důležitý pro štěpení mléčného cukru – deficit laktózy může být vrozený (geneticky podmíněný), nebo získaný, ke kterému může dojít prakticky kdykoliv, kdy je nějakým způsobem postižena střevní sliznice (infekční záněty střev, léčba antibiotiky apod.)
- Intolerance bílkovin kravského mléka
Klinický obraz intolerance laktózy sestává vesměs pouze z trávicích příznaků (nadýmání, zvýšená plynatost, prudký vodnatý průjem, nevolnost, někdy i zvracení), příznaky kožní a dechové nebývají typicky zastoupeny. K rozvoji potíží dochází obvykle do 90 min po vypití plnohodnotného mléka, kysané výrobky a sýry zpravidla nepůsobí závažnější potíže.
Intoleranci bílkovin kravského mléka je potřeba rozlišovat od alergie na bílkoviny kravského mléka! Intolerance mléčného cukru se může sekundárně vyskytnout u nemocných celiakií. Častý je výskyt nesnášenlivosti více potravin u daného jedince.
Diagnóza všech potravinových přecitlivělostí je v mnoha případech velmi složitá, dá se říci, že snad jen první ryze alergický typ přecitlivělosti je relativně dobře detekovatelný díky průkazu protilátek izotypu IgE, naopak například neatopická přecitlivělost na jiné bílkoviny mouky než je lepek je těžce prokazatelná. Diagnostiku také ztěžuje možnost falešné pozitivity, proto je mnohdy přesné určení potravinového alergenu či intolerantní potraviny značně komplikované.
stručný výňatek z mé knihy "Chronická onemocnění a doporučená výživová opatření", vydalo nakladatelství ANAG